Výuka¶
BKP Projekt¶
Má snad někdo dojem, že být Bakalářem je procházka rajskou zahradou? Zlatý voči! Je to život plný ústrků, ponižování a bezpráví, Kočka by svých devět životů za tenhle jeden mizerný nevyměnila. Jednoduše řečeno, je to život pod Psa. Více zde, teda pardon, támhle níž:
Kinematika¶
Poznámka: Na vlastní nebezpečí, zvýšené riziko mozkové příhody.
Pro zájemce poznámka na téma Rovinný pohyb
Cvičení 1: Kinematika bodu, vztahy mezi kinematickými veličinami.
Cvičení 2: Kinematika bodu, střed křivost trajektorie.
Cvičení 3: Rotační pohyb tělesa.
Cvičení 4: Obecný rovinný pohyb (ORP).
Cvičení 5: Obecný rovinný pohyb (ORP).
Cvičení 6: Obecný rovinný pohyb (ORP)/Složený pohyb.
Cvičení 7: Složený pohyb.
Cvičení 8: Složený pohyb.
Cvičení 9: Mechanismy s vačkami.
Cvičení 10: Mechanismy.
Cvičení 11: Mechanismy.
Cvičení 12: Současné rotace, planetové mechanismy.
Statika¶
Cvičení 1: Síla, moment k bodu, moment k ose.
Cvičení 2: Silová a momentová výslednice, silová dvojice, osa silové soustavy.
Cvičení 3: Osa silové soustavy, liniové zatížení, statická ekvivalence.
Cvičení 4: Těžiště.
Cvičení 5: Vázané těleso.
Cvičení 6: Vázané těleso.
Cvičení 7: Vázané těleso, soustava těles.
Cvičení 8: Soustava těles.
Cvičení 9: Prutová soustava
Cvičení 10: Pasívní účinky
Cvičení 11: Pasívní účinky
Cvičení 12: Výsledné vnitřní účinky (VVÚ)
Pružnost a pevnost I¶
Ukázkové příklady k procvičení jsou ve formátu *.ipynb. Jde o soubory použitelné v systému Jupyter, který si můžete stáhnout na stránkách jupyter.org pro případ Pythonu nebo otestovat na stránce juliabox.com pro případ Julie, viz také ipython.org a julialang.org.
Cvičení 1: VVÚ přímého prutu.
Cvičení 2: VVÚ zalomených prutů.
Cvičení 3: VVÚ zakřivených prutů.
Cvičení 4: Průřezové charakteristiky.
Cvičení 6: Prostý tah.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
,zde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.3. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.4. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
,zde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.5. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Příklad v jazyce Python - Př.6. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Numerické určení hodnot koncentrátoru napětí pomocí metody integrálních rovnic (BIE) je ukázáno zde.
Ručně řešený příklad Př.7 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.8 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 7: Ohyb přímých prutů.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.3 a Př.4 lze stáhnout
zde
.Př.5 a Př.6 - Prostý ohyb staticky určitě uložených přímých prutů:
mp4
,mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Cvičení 8: Ohyb zalomených prutů.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
,zde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.3. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Př.4, Př.5 a Př.6 - Prostý ohyb staticky neurčitě uložených zalomených prutů:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Cvičení 9: Ohyb zakřivených prutů.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
,zde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Př.3, Př.4 a Př.5 - Prostý ohyb soustavy přímého a zakřiveného prutu:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.6, Př.7 a Př.8 - Prostý ohyb staticky neurčitě uložených zakřivených prutů:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.9, Př.10 and Př.11 - Prostý ohyb staticky neurčitě uložených prutů:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Cvičení 10: Ohyb - průhybová čára.
Cvičení 12: Prostý krut.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Krut prizmatického prutu obdélníkového průřezu - ukázka numerického výpočtu krutu pomocí metody konečných prvků. Příklad v jazyce Python - Př.3. Odpovídající soubor v Jupyteru se může stáhnout
zde
a k němu nutné nutné datové soubory lze stáhnoutzde
,zde
,zde
,zde
azde
.Ručně řešené příklady lze stáhnout
zde
.
Cvičení 13: Kombinované namáhání a vzpěr.
Pružnost a pevnost I-K¶
Požadavky ke zkoušce¶
Uvedené body jsou orientační, mohou být modifikovány.
Test (40 bodů) - vychází se z učebního textu, který lze stáhnout zde
.
Základní pojmy (viz str. 3) - deformace tělesa (obrázky na str. 3, 5, vztahy 2.1, 2.2, 2.3), napjatost v bodě tělesa (vše str. 7-8), Saint-Venantův princip (str. 14).
Obecné vlastnosti a obecné věty lineárně pružného tělesa (viz str. 23) - obrázky, vztahy a pojmy ze str. 23-24, deformační práce osamělé síly, věta o superpozici (str.25), věta o vzájemnosti prací (str 27 - vztah 3.6, slovní formulace), deformační práce silové dvojice (str. 28), věta o deformační práci silové soustavy (str. 29).
Základní materiálové charakteristiky, tahová a tlaková zkouška (viz str. 35) - Poissonovo číslo (vztah 4.3, 4.5), Hookeův zákon (vztah 4.4). (Přestože v testu nebude vyžadován, doporučuji se seznámit s součinitelem \(\kappa\) (vztah 4.8)).
Prut v pružnosti a pevnosti (viz str. 44) - předpoklady geometrické (str. 44), předpoklady zatěžovací a vazbové (str. 45), předpoklady deformační (str. 45), předpoklady napjatostní (str. 46), Schwedlerovy vztahy (vztah 5.3, 5.4, 5.5, 5.6). Součástí testu bude i několik příkladů určení VVÚ graficky u přímých staticky určitě uložených prutů.
Namáhání na tah a tlak (viz str. 59) - definice (str. 59), vztahy pro napětí 6.8, 6.9, posunutí v bodě \(x\) (vztah 6.10), energie napjatosti (vztah 6.11, 6.12), napjatost v šikmém řezu (str. 63-66)}.
Namáhání na ohyb (viz str. 91) - definice (str. 91), vztahy pro napětí a deformaci 7.13 a 7.14, definice neutrální osy a kdy nastává shoda shoda polohy neutrální osy s nositelkou ohybového momentu (str. 96), nebezpečné místo průřezu (str. 97), vztah 7.22 pro energii napjatosti, rovnice průhybové čáry a sestavení okrajových podmínek a podmínek spojitosti a hladkosti průhybové čáry na konkrétním příkladu (str. 103-106), Žuravského vzorec (vztah 7.36), hodnota \(\tau_{max}\) pro obdélníkový (kruhový) průřez, definice středu smyku (str. 122).
Namáhání na krut (viz str. 171) - natočení v místě \(x\) střednice prutu (vztah 8.6), napětí v bodě příčného průřezu (vztah 8.8), energie napjatosti (vztah 8.15).
Průřezové charakteristiky (nebudou vyžadovány u testu, viz příloha A, str. 256) - definice průřezových charakteristik (str. 257-258), základní vlastnosti kvadratických momentů (str. 259-260), Steinerovy věty (vztah 15, str. 262), tenzor kv. momentů plochy \(\boldsymbol{T}_J\) (vztah 20, str. 266), definice hlavního souřadnicového systému, definice hlavního centrálního souřadnicového systému, vztah pro vyjádření úhlu \(\varphi_I\) (vztah 21, str. 266), nakreslení Möhrovy kružnice pro \(\boldsymbol{T}_J\) pro konkrétní hodnoty \(J_y\), \(J_z\) a \(J_{yz}\) (str. 268), doporučuji si projít příklady na str. 270-280.
Mezní stav vzpěrné stability prutů (viz str. 188) - formou konkrétního příkladu, dále pak definice mezního stavu vzpěrné stability (str. 188), vztah pro kritickou sílu (vztah 9.29, str. 197), definice štíhlosti prutu (vztah 9.31, str. 198), její kritická hodnota (vztahy 9.32, 9.33, str. 199), Eulerova hyperbola (str. 198) pro tvárný/křehký materiál, doporučuji si projít demonstrační příklad na str. 201-202.
Napjatost v bodě tělesa (viz str. 203) - definice napjatosti (str. 203), obrázek str. 204, vztah mezi vektorem obecného napětí \(\boldsymbol{f}_\rho\) tenzorem napětí \(\boldsymbol{T}_\sigma\) a směrovými kosiny \(\boldsymbol{\alpha}\) (obecně/maticově/symbolicky, vztahy 10.6-10.8, str. 205), definice hlavní roviny (str. 207), definice invariantů a "invariantnosti" tenzoru napětí \(\boldsymbol{T}_{\sigma}\), definice oktaedrické roviny a napětí \(\tau_{o}\), rovinná napjatost (str. 218), prutová napjatost a prostý smyk (str. 222), klasifikace napjatosti (str. 223).
Mezní stav pružnosti (str. 226) - Trescovy podmínky plasticity (vztah 11.4, str. 227), zobrazení mezní křivky pro Tescovu podmínku plasticity v případě rovinné napjatosti (str. 228, dole), zobrazení Trescovy podmínky plasticity v Möhrově rovině (str. 229), Trescova podmínka plasticity pro případ prutové napjatosti (vztah 11.7, str. 229), Trescova podmínka plasticity pro případ smykové napjatosti (vztah 11.9, str. 229), definice podmínky plasticity HMH (vztah 11.13, str. 230), zobrazení mezní křivky pro HMH podmínku plasticity v případě rovinné napjatosti (str. 231, dole), zobrazení HMH podmínky plasticity v Möhrově rovině a definice Lodeho parametru \(\mu_\sigma\) (str. 232), HMH podmínka plasticity pro případ prutové napjatosti (vztah 11.17, str. 233), HMH podmínka plasticity pro případ smykové napjatosti (vztah 11.19, str. 233).
Mezní stav křehké pružnosti (nebude vyžadován u testu - přesto doporučuji k nastudování, od str. 237) - podmínka mezního stavu křehké pevnosti MOS (vztah 11.31, str. 237), grafické znázornění podmínky křehké pevnosti MOS v Möhrově rovině (str. 239).
Součástí testu může být jednoduchý příklad staticky určitě uloženého prutu s úkolem určení extrémních hodnot napětí, příp. hodnot posuvů nebo natočení v daném bodě střednice nebo styčníku.
Příklady (\(\boldsymbol{2\times30}\) bodů) - dva příklady \(1\times\) staticky neurčitě uložených prutů nebo soustavy prutů zatížených prostým tahem/tlakem, ohybem nebo krutem.
Podklady ke stažení¶
Př.10-Prostý tah přímého prutu s volným koncem:
mp4
,jpg
,jpg
Př.??,??-Prostý ohyb staticky určitě uložených přímých prutů:
mp4
,mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.??,??,??-Prostý ohyb staticky neurčitě uložených zalomených prutů:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.??,??,??-Prostý ohyb soustavy přímého a zakřiveného prutu:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.??,??,??-Prostý ohyb staticky neurčitě uložených zakřivených prutů:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.??,??,??-Prostý ohyb staticky neurčitě uložených prutů:
mp4
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
,jpg
Př.??-Prostý krut (zatím bez komentáře):
zde
.
Pružnost a pevnost II¶
Podobně jako v případě příkladů z Pružnosti a pevnosti I jsou ukázkové příklady z Pružnosti a pevnosti II ve formátu *.ipynb. Jde o soubory použitelné v systému Jupyter, který si můžete stáhnout na stránkách jupyter.org. Některé vztahy pro rotačně symetrická tělesa lze nalézt zde.
Cvičení 1: Kombinované namáhání.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázek lze stáhnoutzde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázek lze stáhnoutzde
Příklad v jazyce Python - Př.3. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout a
zde
. Obrázek lze stáhnoutzde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.5 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.6 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.7 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 2: Napětí v bodě.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.3 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.5 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.6 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.7 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.8 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.9 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.10 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.11 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.12 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 3: Trhlina v prutu.
Cvičení 4: Cyklické zatěžování prutu.
Kratičký úvod lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.1 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.2 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.3 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.5 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.6 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.7 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.8 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.9 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.10 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.11 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.12 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 5: Válcové těleso.
Ručně řešený příklad Př.1 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.2 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.3 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.5 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.6 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.7 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 6: Rotující stěna.
Cvičení 7: Průhyb rotačně symetrické desky.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Ručně řešený příklad Př.2 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.3 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.5 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.6 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.7 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 8: Dlouhá válcová skořepina.
Cvičení 9: Složená tělesa.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázek lze stáhnoutzde
.Ručně řešený příklad Př.3 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 10: Bezmomentová skořepina.
Příklad v jazyce Python - Př.1. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázek lze stáhnoutzde
.Příklad v jazyce Python - Př.2. Odpovídající soubor v Jupyteru lze stáhnout
zde
. Obrázky lze stáhnoutzde
azde
.Ručně řešený příklad Př.3 lze stáhnout
zde
.Ručně řešený příklad Př.4 lze stáhnout
zde
.
Cvičení 11: Metoda konečných prvků v PPI a PPII.
Případ krutu prizmatického prutu s nekruhovým příčným průřezem počítaný v konečnoprvkovém systému FreeFEM++ si lze prohlédnout zde.
Případ eliptické tenké desky (membrány) se smíšenými okrajovými podmínkami počítaný v konečnoprvkovém systému FreeFEM++ si lze prohlédnout zde.
Případ prostého ohybu bi-materiálového prutu zatíženého změnou teploty počítaný v konečnoprvkovém systému FreeFEM++ si lze prohlédnout zde.
Continuum Mechanics¶
Introduction¶
Review of Equations of Mechanics: kinetics, kinematics, thermodynamic principles, constitutive equations, boundary-value problems of mechanics, equations for bar, beams, torsion and plane elasticity.
Bars and Beams: theory and applications.
Axisymmetric plates: theory and applications.
Isotropic Plane Elasticity: Muskhelishvili's complex potentials, application to fracture mechanics.
Anisotropic Plane Elasticity: LES formalism, application to fracture mechanics.
Energy and Variational Principles: virtual work and energy principles, Hamilton's principle, energy theorems of structural mechanics, Castigliano's theorems, Betti's and Maxwell's theorems.
Variational Methods: Ritz's method, Galerkin's method, FEM.
References
Lecture 1¶
Kinetics - The Stress at a Point¶
Forces acting on a body can be classified as internal and external. The internal forces resist the tendency of one part of the body to be separated from another part. The external bodies are those transmitted by the body. The external forces can be classified as body forces and surface forces. Body forces act on the distribution of mass inside the body. Examples of body forces are provided by the gravitational and magnetic forces. Body forces are usually measured per unit mass or unit volume of the body. Surface forces are contact forces acting on the boundary surface body. Example of surface forces are provided by applied forces on the surface of the body. Surface forces are reckoned per unit area.
Consider a body occupying the volume \(V\) and bounded by surface \(S\). The surface force per unit area acting on an elemental area \(dS\) is called the traction or stress vector acting on the element. Consider the surface force \(\boldsymbol{f}\) acting on a small portion \(\Delta S\) of the surface surface area \(S\) of the body. The stress vector at a point \(P\) on \(\Delta S\) is defined by
Since the magnitude and direction depend on the orientation of the plane that created the surface, we denote it by \(\boldsymbol{t}^{(\boldsymbol{n})}\), where \(\boldsymbol{n}\) denotes the normal to the plane. The component of \(\boldsymbol{t}\) that is in the direction of \(\boldsymbol{n}\) is called the normal stress. The component of \(\boldsymbol{t}\) that is normal to \(\boldsymbol{n}\) is called shear stress. Let \(\boldsymbol{t}^{(i)}\) denote the stress vector at point \(P\) on a plane perpendicular to \(x_{i}\)-axis, then
where \(\sigma_{ij}\) denotes the component of stress vector \(\boldsymbol{t}^{(i)}\) along the \(x_{j}\)-direction. The state of stress at a point is characterized, in general, by nine components of stress \(\sigma_{ij}\).
The relationship between the stress vector \(\boldsymbol{t}^{(n)}\) acting on a plane given by normal \(\boldsymbol{n}\) and the stress vectors on three planes perpendicular to the coordinate axes \(x_{j}\) is called the Cauchy stress formula
which can be written in matrix form as
where \([\cdot]^{T}\) denotes the transpose of the matrix. The normal and shearing components of the stress vector \(\boldsymbol{t}^{(\boldsymbol{n})}\) are given by
When the components of stress are known in one coordinate system, it is of interest to determine the components of stress in another coordinate system. The relationship between the components of stress tensor in one coordinate system and the components in another coordinate system is known as the transormation of stress. Such transformations are useful in determining the maximum values of normal and shear stresses and the planes on which they act. Consider two sets of orthogonal coordinate systems \((x_1,x_2,x_3)\) and \((x_1^\prime,x_2^\prime,x_3^\prime)\). Let \((\boldsymbol{e}_1,\boldsymbol{e}_2,\boldsymbol{e}_3)\) and \((\boldsymbol{e}_1^\prime,\boldsymbol{e}_2^\prime,\boldsymbol{e}_3^\prime)\) denote the sets of basis vectors in the two coordinate systems. Suppose that the two coordinate systems are related by the transformation equation
where \(a_{ij}\) denote the directions cosines
We note that the stress dyadic
at a point is invariant, that is does not depend on the coordinate system. However, the components do depend on the coordinate system. We have
and
From which follows
The question of finding the maximum and minimum normal stresses, called principal stresses, at a point is the considerable interest. The maximum normal stress at a point acts in a plane on which the shear stress is zero and consequently
where \(\lambda\) denotes the magnitude of the normal stress and \(\boldsymbol{n}\) denotes the unit normal to the plane on which the maximum stress is acting. This formula can also be written as
Equating these two equations, we obtain
or in component form
where \(\delta_{ij}\) is a Kronecker delta
Equation (15) has a nontrivial solution (\(n_i\neq 0,i=1,2,3\)) only if the determinant of the coefficient matrix is zero
The determinant leads to the polynomial called characteristic and the three values of \(\lambda\) are called characteristic values or eigenvalues and associated (unit) normal vectors \(\boldsymbol{n}\) are called characteristic vectors or eigenvectors. The characteristic polynomial (17) is of the form
where \(I_1\), \(I_2\) and \(I_3\) are stress invariants defined as
For symmetric tress dyadic math:boldsymbol{sigma}, i.e. :math:sigma_{ij}=sigma_{ji}`, the eigenvalues are real.
The equation of motion for solids can be derived from the principle of of conservation of linear momentum, which says that the time rate of change of the total momentum of a given body equals the vector sum of all the external forces acting on the body and provides the Newton's third law of action and reaction governs the internal forces. The momentum of the elemental volume \(dV\) is \((\mathrm{mass}\times\mathrm{velocity})=(\rho dV)\partial\boldsymbol{u}/\partial t\). The total momentum is given by
The time rate of the momentum is
where \(d/dt\) denotes the total (material) time derivative. The first integral on the right-hand side is equal to zero because of the principle of conservation of mass of a given material
The momentum principle can now be expressed as
Using equation (13), the stress vector \(\boldsymbol{t}\) can be expressed in terms of the stress tensor (dyadic) \(\boldsymbol{\sigma}\) and unit normal \(\boldsymbol{n}\). We obtain
Using the divergence theorem, the surface integral can be converted to a volume integral
The equation should hold for arbitrary region \(V\). This implies that the integrand of the left-hand side of (25) should be identically equal to zero. This gives the vector from of the equation of motion
In a rectangular cartesian coordinate system, this equation takes the form
The equation of equilibrium are obtained by setting the right-hand side of (25) equal to zero
When a body is not subjected to distributed couples (i.e., volume-dependent couples are not present), one can establish the symmetry of the stress tensor using the Newton's second law for moments or using the principle of moment of momentum. Both methods give the result
where \(\epsilon_{ijk}\) is the permutation symbol